Září 2016

Kdo, bez tebe, vlastně jsem?

19. září 2016 v 20:42 | Thanatos |  Všechno
Kdo bez tebe vlastně jsem? Bloudím po poušti, docházejí mi síly, hledám. Hledám cokoliv. Jakýkoliv záchytný bod, jenž by mi nabídl trochu polehčujícího osvěžení pro mou nenasytnou duši. Ale bloudím dál. Oči mám otevřené, přesto nic nevidím. Nebo snad vidět nechci?
Co nás v životě definuje? Jsme to my samy, naše vlastnosti nebo naše zájmy, nebo snad dokonce lidé, kterými se obklopujeme? Já nevím, asi je těžký na tohle odpovědět. Ale mám pocit, že bez tebe to už nikdy nebudu… já? Ne, to ne. Jedno z mých já. To, které dokázalo alespoň přežívat.

Neustále hledám záchytné body. Něco, čím bych se mohla v téhle prohnilé společnosti definovat, ale vždy to pomine s dalším následujícím dnem. A tak stále slepě bloudím a hledám samu sebe. Ne, to není přesný výraz. Hledám nějaké místo, kde bych mohla zapadnout. Myslím tak, abych byla spokojená. A tenkrát jsem našla tebe. To nejkřišťálovější jezero ze všech uprostřed holé pouště. A tak neskonale jsem se do tebe zamilovala. Díky všemu, co jsi mi dokázal dát, aniž bys vlastně cokoliv obětoval. Milovala jsem jen pohled na tebe. Jediný pohled na tebe mě dokázal naplit pocitem plnosti. Tak nenahraditelného pocitu. Po tvém boku jsem věděla přesně, kdo jsem. Jako bys dokázal vyplnit všechny ty chybějící části. Ale teď jsi pryč. A vyrval si mnohem víc, než jsi dal. A já klečím, aniž bych věděla směr, jakým se mám vydat. Proč bych měla vstávat? Když teď už ani nevím, kdo vlastně jsem?

Phoenix Arise - Leigh McCloskey

nemůžu

7. září 2016 v 21:58 | Thanatos |  Všechno
Ne
Nemůžu
Co mám napsat?
Co mám říci?
Co mám dělat?
Mám?
Život bez tebe…
Není životem
Ničí mě každé nadechnutí, s každým nádechem jsem blíž smrti
Umírám dlouze a bolestivě
Ta bolest je příliš hluboko, než aby kdy přešla
Už nic nechci
Proč?
Proč musím ráno vstát a hrát si na život, když už tu nejsi?
Ležím na zemi a vzlyky přecházejí v smích
Pozoruji, jak teče krev
A zvláštně mě to naplňuje
Dává mi to pocit jistoty, kontroly
Tuším, že se někde díváš
Je to pryč
Celej ten svět
A já nemám sílu
Jít dál
Kamkoliv
A tak pomalu hniju společně s uvadlými květinami, na kterých se tak krásně leží
Propadám se

A nezbude nic