Iluze světla

8. ledna 2017 v 19:40 | Thanatos |  Všechno
Možná že pro některé lidi jiné východisko než smrt asi neexistuje. Nejde snad ani o to, že by nechtěli žít. Jde o to, že žít nedokážou. Jejich krev je protkaná tragédií, která nemá konců. A každým dnem, ba možná minutou nebo vteřinou, se ona tragédie rozrůstá po celé duši. Nenasytně ji hltá, až nic nezbude.
Dusím se. Nemůžu dýchat. Něco mi drtí hruď a já umírám. Pomalu. Bolestně. Nelítostně.
Co vlastně mám? Tak strašně se bojím tmy. Byla jsem tak naivní, když jsem si myslela něco jiného. Celou dobu v ní kráčím. Sama. A brečím o pomoc, řvu, snažím se zachytit jakoukoliv odezvu, ale nic nepřichází. Už není jiná možnost. Možná, ne určitě, je na všechno pozdě. Už je prostě příliš pozdě. Tohle je konec. Zbývá toho tak málo a je to uklidňující. Protože pak možná ta tma poleví. Ä všechno bude v pořádku, tak jak by mělo být.
Proč musím tak trpět? Já si tuhle cestu nevybrala. Pořád jsem dítě. Dítě v těle devatenáctiletého člověka. Volala jsem o pomoc. Nic jinýho jsem udělat nemohla… Měla jsem tak naivní sen.
Myslela jsem si, že v temnotě je světlo. Světlo, jež mě vede. Ale nic tam nebylo. Byla to pouhá iluze
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama