26.11

26. listopadu 2017 v 16:49 | Thanatos |  Všechno
Všechno se to sere. Je to asi takovej zákon. Když zažíváš jednu sračku, musí se přidat druhá a když zažíváš tu druhou, přidá se třetí a takhle bych mohla pokračovat únavně dlouho. Ale já jsem v pohodě. Zpívám si vánoční písničky, i když Vánoce nemám ráda. Utrácím hromadu peněz za kosmetický píčoviny, který vlastně ani tak nepotřebuju. Ale víte jak, život je prostě hezčí, když víte, že jste krásný. A tak každý večer stojím před zrcadlem a nemůžu se na sebe vynadívat, protože jsem totálně sebestřednej narcis. Ale mám se dobře, fakt nekecám.
Teď v pátek tam přišel se svojí... ksnbcnbcvud. Nenacházím vhodný slovo. Ne, že by mi ta holka vadila nebo tak, ale zákonitě jí prostě mám nenávidět, že jo. Fajn. Předtim na mě celou dobu koukal a všímali si toho všichni okolo mě. Nechápu to. Proč má vůbec potřebu mě neustále nějak sledovat? (ještě s tim přiblblym úsměvem) Prostě jsem to ignorvala. Snažila se. Ale neříkám, že jsem z toho neměla dobrej pocit. A pak zmizel a objevil se o půl hodiny později s ní. Pak už nebyl žádnej pohled. Ale nějak zvláštně mě to hřálo u srdce. A víte proč? Protože mi to kurva slušelo. A v tu chvíli jsem věděla, že ona vzhledově oproti mě nemá šanci. A tak mi bylo dobře. Přes ty všechny sračky mi bylo dobře a odcházela jsem s hlavou nahoře a úsměvem na rtech.
Protože si přece nemůžu připustit, jak je smutný, že moje duše ho nezajímala a měl rád jenom moje tělo.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Bonito Bonito | Web | 26. listopadu 2017 v 17:07 | Reagovat

tak ten obrazok v designe som si ihned stiahla paradny :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama